Článek v Jindřichohradeckém deníku /srpen 2019/
Pětice obcí na Hradecku se pyšní novými znaky
15.8.2019 - Autor: Redakce - Jindřichohradecko – Obce Horní Meziříčko, Horní Němčice, Jilem, Kostelní Vydří a Bednáreček mají nové obecní znaky. O jejich udělení hovoří rozhodnutí předsedy poslanecké sněmovny Radka Vondráčka z poloviny letošního července.
Pět nových znaků představuje heraldik a vexilolog Jan Tejkal.
BEDNÁREČEK
Znak tvoří v modrém štítě položená stříbrná radlice, nad ní pět hvězd a pod ní knoflík, vše zlaté. Znak vychází z obrazu doložené historické pečeti obce, když obsahuje figurální motiv položené radlice převýšené šestihrotými hvězdami, jejichž počet je upraven na pět a symbolizuje tak sv. Jana Nepomuckého, jemuž je zasvěcena kaple z roku 1777. Pečetí inspirovaný figurální námět je přitom doplněn figurou knoflíku jakožto symbolem místní tradice perleťářství.
HORNÍ MEZIŘÍČKO
Znak tvoří v modrém štítě zlatá růže mezi dvěma zúženými stříbrnými vlnitými břevny. Znak vychází z historické pečeti obce z 18. století s obrazem růže. Růže tvoří základní obecnou figuru znaku, přičemž je blasonována (tj. heraldickou terminologií slovně popsána) jako zlatá růže v modrém štítě a je tedy zobrazena jako pětilistá, neboť takto odkazuje jednak na první zmínku o obci z roku 1361, kdy Jindřich z Hradce prodal ves Meziříčko u Strmilova Dobroslavovi z Dlouhého, a jednak i na pozdější přičlenění k panství Telč v roce 1593, kdy Adam II. z Hradce koupil vsi Meziříčko a Jilem a sjednotil tak území svých panství Telč a Hradec. Kromě obecné figury zlaté růže se ve znaku objevuje ještě heroldský motiv tzv. mluvícího znamení stříbrných vlnitých břeven, který odkazuje na název obce a její polohu na břehu Meziříčského rybníka.
HORNÍ NĚMČICE
Znak tvoří zelený štít se stříbrnými kouty. Ve štítě jsou kosmo položené stříbrné polní brány, v koutech pak vztyčené zelené listy, heraldicky vpravo - tj. z pohledu pozorovatele vlevo - kosmo lipový a heraldicky vlevo šikmo leknínový. Znak reflektuje figurální obsah historické pečeti obce ze 17. století s obrazem polních brán. Znak tedy obsahuje obecnou figuru polních brán doslovně převedenou z pečeti obce a doplněnou dále heroldskou figurou dvojice koutů odkazujících na někdejší žulové lomy a obecnými figurami listů lipového a leknového, jež představují reflexi různě popisovaných podob erbu rodiny z Řečice, někdy též z Horních Němčic, přičemž motiv lipového listu současně odkazuje také na pomník k výročí založení Československa z roku 1928, zatímco lekno připomíná rovněž místní rybníky a vodoteče.
JILEM
Znak tvoří v zeleném štítě stříbrný osmilistý květ se zlatým středem na zlatém, heraldicky doprava prohnutém stonku se třemi listy nad sebou. Znak vychází z historické pečeti obce z 18. století, když představuje doslovný heraldizovaný přepis pečetního obrazu, přičemž figura květu je blasonována bez určení druhu obecně jako stříbrný osmilistý květ se zlatým semeníkem.
KOSTELNÍ VYDŘÍ
Znak tvoří v modrém štítě nad dvěma stříbrnými vlnitými břevny volná stříbrná kostelní věž s červenou stanovou střechou zakončenou zlatou makovicí a patriarším křížkem, přidržovaná dvěma přivrácenými zlatými vydrami ve skoku. Znak představuje zjednoušenou reflexi historického pečetního obrazu z 18. století, doplněnou heroldskou figurou třikrát vlnitě dělené vlnité paty, která odkazuje na Vyderský potok a rybníky. Figurální obsah znaku vyjadřuje název obce a jedná se tedy o tzv. mluvící znamení.