10.06.2012 09:00

Ve dnech 9. a 10.května 2012 byly na jednání Podvýboru pro heraldiku a vexilologii Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky schváleny nové znaky a vlajky pro 30 samosprávných lokalit Čech a Moravy, pro něž jsem měl tu čest a potěšení nové symboly navrhnout. Tuto skutečnost reflektovalo i několik článků v jednotlivých regionálních mutacích Deníku:

 

Na novém znaku je podkova a obilný snop

Autor: Andrea Zahradníková

ČESKOBUDĚJOVICKÝ DENÍK

Nové obecní symboly má od minulého měsíce obec Kvítkovice. Podle zákona je schválil Podvýbor pro heraldiku a vexikologii Poslanecké sněmovny České republiky.
Znak Kvítkovic tvoří zelený štít se stříbrnou obrácenou podkovou, zlatým převázaným obilným snopem
s klasy a dvěma růžemi. „Vychází v maximální možné míře z doloženého obrazu historické pečeti. Obilný klas vyjadřuje zemědělský charakter obce a květy odkazují k názvu obce, jedná se tedy o mluvící znamení," komentoval heraldik a vexilolog Jan Tejkal.
Růže na znaku potom podle něj připomínají návesní kapli Panny Marie Růžencové z roku 1902 a podkova historickou kvítkovickou kovárnu se střešní zvoničkou z roku 1823.
Vlajka obce ke znaku navíc přidává dva svislé pruhy žluté a bílé barvy. V zeleném pruhu uprostřed je obrácená podkova, žlutý převázaný obilný snop se dvěma bílými růžemi, které vyrůstají mezi třemi viditelnými klasy. „Poměr šířky vlajky k její délce je dvě ku třem," doplnil Jan Tejkal.

 

Vitějovičtí mají své obecní symboly, poslanci je schválili

Autor: Radek Štěpánek

PRACHATICKÝ DENÍK

Vitějovice – Obec s více než pěti sty obyvateli se poprvé ve své historii může pochlubit vlastními oficiálně schválenými symboly.

Na začátku letošního května totiž Podvýbor pro heraldiku a vexilologii Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky schválil symboly, vlajku a obecní znak, které pro obec vytvořil heraldik Jan Tejkal.

Podle starosty obce Zdeňka Študlara, který vytvoření obecních symbolů spolu se svou manželkou inicioval, budou symboly sloužit k propagaci obce. Ta si prý vlastní symboly zaslouží. „Jsme sice obcí malé velikosti, ale tak malá obec zase nejsme. A i když v historii naše obec žádné symboly neměla, jsme rádi, že v současné době už se jimi můžeme pochlubit," konstatoval starosta obce s tím, že symboly jsou důležité i pro reprezentaci obce při jejím působení navenek.

Toho záměr vytvořit obecní symboly napadl již zhruba před rokem, v době, kdy v obci působil ještě jako místostarosta. S nápadem oslovil heraldika Jana Tejkala, který se tvorbou obecních symbolů zabývá. Ten po prostudování historických pramenů sestavil několik návrhů.
Obyvatelé z deseti návrhů vybrali tři. Tyto návrhy následně posuzovalo zastupitelstvo obce, které znovu vybralo návrh jediný. Jeho schválení potom projednávali poslanci. Desátého května se tak Vitějovičtí dočkali svých oficiálních symbolů. Ty teď mohou ozdobit obecní úřad, internetové stránky, ale i úřední listiny.
„Plánujeme symboly umístit na hlavičkové papíry obce, na internet, používat je ale samozřejmě budou moci i všechny obecní spolky," konstatoval Zdeněk Študlar, který se považuje za obecního patriota. Právě to ho přimělo k tomu, aby o vytvoření obecního znaku uvažoval.
"Když jsem pracoval jako místostarosta, byla to neuvolněná funkce, při níž jsem pracoval, ale také dostával odměnu. Připadalo mi rozumné, že jsem tyto peníze zase vracel do obecního rozpočtu nebo spolkům. Teď už jsem starostou na plný úvazek, takže žádný jiný zdroj financí nemám. Jsem ale rád, že se tohle podařilo udělat," řekl starosta obec s úsměvem.
Znak Vitějovic:

Tvoří ho v zeleném štítě pod zlatou vlnitou zvýšenou hlavou stříbrný hrad tvořený dvěma věžemi s cimbuřím, každá s černým oknem, spojenými prolomenou gotickou branou s cimbuřím. Za hradbou je zlatý latinský kříž přeložený na středu stříbrnou perlou a přecházející dole ve stříbrný hrot šípu. Obecná figura hradu ve spojení s obecnou figurou hrotu šípu (navázaného na latinský kříž) připomíná někdejší středověký hrad ve Vitějovicích na vrchu Osule a erbovní figuru šípu rodu píšícího se dle Vitějovic (podle doloženého erbu jeho potomstva píšícího se dle hradu Pořešín, který tento rod obdržel výměnou za vitějovický hrad v roce 1317). Vlajka obce je doslovným opakováním znaku.

 

V Praze byly schváleny nové symboly pro obec Máslojedy

HRADECKÝ DENÍK

V podvýboru pro heraldiku a vexilologii Poslanecké sněmovny byly schváleny nové symboly – znak a vlajka pro obec Máslojedy. Znak má podobu: „Ve štítě děleném zeleno-červeně stříbrným zúženým sníženým šikmým břevnem nahoře zlatá lípa, dole šikmo vztyčená stříbrná šavle se zlatým jílcem.“ Obecná figura lípy ve spojení s heroldskou figurou šikmého břevna jako symbolu cesty odkazuje na místní  pověst o vzniku názvu obce, připomíná i skutečnou historickou lípu a nynější památné lípy na území obce. Obecná figura šavle představuje heraldicky adekvátně jednoduché a přitom vyjádření válečných událostí roku 1866, jejichž významná část se odehrála přímo v katastru obce. Vlajka obce opakuje proporčně mírně upravenou znakovou kompozici: „List dělený bílým pruhem vycházejícím z první osminy vlajícího okraje a třetí dvanáctiny dolního okraje na zelené žerďové pole se žlutou lípou a červené vlající pole s bílou vztyčenou šavlí se žlutým jílcem,“ doplnil heraldik a vexilolog Jan Tejkal.

 

Oslov má poprvé v historii znak a prapor

Autor: Libuše Kolářová

PÍSECKÝ DENÍK

Oslov, Praha – Úterý 26. června bylo významným dnem pro obec Oslov. Její starosta František Hašek převzal z rukou předsedkyně Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Miroslavy Němcové certifikát k užívání znaku a praporu obce.
„Je to poprvé v historii, kdy má Oslov tyto významné symboly. O jejich konečné podobě rozhodli sami občané. V anketě vybírali z šestadvaceti návrhů, které pro obec vytvořil heraldik Jan Tejkal," uvedl František Hašek.
Práce heraldika byla o to složitější, že neměl k dispozici žádný podklad v podobě historického pečetního znamení. Figurální námět z pečeti se může uplatnit právě v novém znaku obce.
Znak i prapor jsou rozděleny na červenou a modrou polovinu. Na červeném poli jsou symboly řek Otavy a Vltavy. V modrém poli je hlava osla jako vyjádření názvu obce - tzv. mluvící znamení.
„V naší komunální heraldice je toto znamení zastoupeno minimálně, proto je svým způsobem jedinečné," připomněl Karel Müller z parlamentního výboru pro heraldiku a vexilologii.
Berla na znaku a praporu symbolizuje nejstarší historii a příslušnost obce k biskupským statkům. Bílá lilie, která je atributem sv. Anny, připomíná místní část Svatá Anna s mešní kaplí.
Svěcení praporu se pravděpodobně uskuteční při květnové pouti příští rok.

 

Nový znak odráží nejen historii, ale i název a krásy obce Luka

Autor: Kristýna Brožová

ČESKOLIPSKÝ DENÍK

Luka - Nový znak a vlajku obce mají Luka. Nové atributy jim podvýbor pro heraldiku a vexilologii Parlamentu ČR schválil začátkem května

Druhou nejmenší obcí na Českolipsku jsou Luka, která leží nedaleko Doks. Podle posledního sčítání lidu v roce 2011 mají pouhých 97 obyvatel. Přesto, nebo právě proto, i tamní lidé chtějí mít něco, co pro ně bude typické, co bude jejich obec reprezentovat a díky čemu se ve světe neztratí. Místní zastupitelé se rozhodli pro vytvoření nového znaku a vlajky Luk. Podvýbor pro heraldiku a vexilologii Parlamentu ČR jim nové symboly schválil na začátku května.
Inspirovali se ostatními obcemi. „Všimli jsme si, že v poslední době přibylo obcí, které si nechávaly vytvářet nové znaky a vlajky. Nechali jsme se jimi tedy inspirovat a v zastupitelstvu jsme se rozhodli, že by bylo dobré, kdyby i Luka měly své atributy," vysvětlila důvody vzniku znaku a vlajky starostka Luk Lenka Markvartová.
Nové symboly obce působí velmi optimistickým dojmem. Dominují na nich tři barvy bílá, zelená a červená. Odráží se v nich nejen název obce, ale i její historie a také krásy, mezi které patří například staré, zachované roubené domy.
„Nové atributy obce vycházejí zejména z historie Luk. Vytvářel nám je odborník, nebylo to tak, že bychom si je vymýšleli sami," podotkla Lenka Markvartová.
Znak je rozpůlený na dvě poloviny, červenou a zelenou. Stejně tak i obec tvoří dvě místní části, Luka a Týn. Ve spodní části znaku je zlatý měšec převázaný stříbrnou stužkou, z něhož vyrůstají dvě stejné lilie. Ty mají zlaté stonky, bílý květ a zlaté tyčinky.
„Lilie ve znaku mají představovat současný název obce Luka. Ten je velmi podobný slovu louka nebo louky. Měšec, ze kterého lilie vyrůstají, pak připomíná erb staročeského rodu Tejnů z Tejna, tedy Týnů z Týna," vysvětlil autor symbolů heraldik Jan Tejkal. Horní část znaku pak připomíná hradby. Ty mají symbolizovat zejména místní část Týn, jejíž název znamená opevněné místo. Současně však erb připomíná také domovní štít, které často visely na roubených staveních, které v Lukách jsou.

 

Novému loučovickému znaku vévodí růže a louče

Autor: Zdeněk Zajíček

ČESKOKRUMLOVSKÝ DENÍK

Loučovice – Loučovičtí mají svůj nový znak a vlajku. Autorem je heraldik Jan Tejkal, který už úspěšně vytvořil znaky například pro nedalekou Přední Výtoň nebo Černou v Pošumaví.

Jaký je vlastně nový loučovický znak? Jaký jiný než s loučemi. „Znak tvoří ve stříbrném štítu nad modrou vlnitou patou dvě zkřížené červeně hořící černé louče provázené nahoře červenou růží se zlatým semeníkem," popisuje svůj úspěšný návrh Jan Tejkal. V nejnižší části znaku symbolizuje modré zvlnění řeku Vltavu.
Louče hoří s plamenem dole, což je podle Jana Tejkala jejich hlavní rozdíl oproti všeobecně známějším pochodním. Symbolizují jméno obce a připomínají tradici uhlířství v obci. Růže, jak jinak, než rožmberská, je  vazbou k nejznámějším panovníkům regionu, ale také ke dvěma kaplím v obci.
Proč má vlastně obec kostely dva? K vysvětlení se váže pověst o dvou rytířích, bratrech z rodu Rožmberků, kteří milovali jednu šlechtičnu. Zatímco jeden se vypravil na křižácké tažení, druhý se šlechtičně tak dlouho dvořil, až byla svatba. Oba se prý potkali právě u Loučovic a utkali se v souboji. Bojovali zuřivě, když v tom se měl z nebes ozvat hlas: „Smiřte se, vždyť jste bratři!" Oba se ulekli, zastyděli, padli si do náruče a na památku usmíření se rozhodli, že každý z nich postaví na jednom břehu Vltavy kostelík, který zasvětí svému patronu, svatému Prokopu a svatému Theobaldu.