Články v Denících v lednu 2021

Obec Beřovice se historicky poprvé pyšní svým vlastním znakem a praporem. Díky iniciativě starosty Romana Maštalíře a místostarosty Martina Hulcra, se podařilo po dlouhých měsících příprav vytvořit symboly, které vesnici charakterizují.

První zmínky o obci Beřovice, kde dnes žije 381 obyvatel, sahají až do roku 1348. Nový znak a prapor odkazují i k sousednímu Bakovu, který byl kdysi vesnici dokonce nadřazen. Dnes je Bakov součástí obce.

„Osobně zastávám názor, že každá obec by měla mít svůj znak a vlajku. Začal jsem proto vyvíjet potřebné úsilí. Někteří zastupitelé to sice nejprve považovali za zbytečnost, ale nakonec jsme se ve valné většině shodli. Loni v lednu jsme oslovili heraldika a vexikologa Jana Tejkala. Původně vzniklo šest návrhů. Následný výběr byl ze tří, které měly dvě barevné mutace. Finální podobu nám nyní odsouhlasila Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky,“ popsal starosta Beřovic.

„Znak i vlajka nám by nám měly být standardně předány obřadně. Kvůli covid opatřením ale stále ještě nevíme, kdy to bude. Oficiálně už ale symboly můžeme používat. Nyní si proto necháme vyrobit razítko a nový znak na hlavičkovém papíře úřadu. Co se týká vyobrazených symbolů na znaku i vlajce, zajímavostí je, že historicky byla, nyní přidružená osada Bakov, dříve nadřazená Beřovicím, jelikož to bývalo panství rodu Kinských. Bakovské symboly proto na znaku rovněž nechybí,“ doplnil starosta Maštalíř.

Jaké symboly beřovický znak a vlajka obsahují a co znamenají, jsme se zeptali výše zmíněného odborníka Jana Tejkala. „Znak tvoří modro-červeně polcený štít a v něm šikmo zlatý šíp se stříbrným hrotem a opeřením provázený heraldicky vpravo - z pohledu pozorovatele vlevo nahoře stříbrnou čtyřlistou růží se zlatým semeníkem a kališními lístky a heraldicky vlevo dole třemi stříbrnými vlčími zuby vyrůstajícími z okraje štítu,“ popsal heraldik.

Co se týká symboliky popsaných figur, samosprávnou obec Beřovice dnes tvoří dvě místní části a současně katastrální území, jimiž jsou Bakov a Beřovice. „Znak obce reflektuje především zajímavé historické erbovní figury rodů z Bakova (šíp a polcení štítu) a Kinských (vlčí zuby), jež připomínají historickou vazbu obou vsí k panství Zlonice, respektive rod, který se psal podle tvrze v místní části Bakov. Heroldská figura polcení štítu na dvě pole vystihuje současně integraci dvou historických částí do jedné samosprávné obce a doplněná obecná figura čtyřlisté růže představující mariánský atribut odkazuje na kapli Panny Marie Lurdské v Beřovicích,“ uzavřel Jan Tejkal.

Trhová Kamenice má novou vlajku

Autor: Romana Netolická

CHRUDIMSKÝ DENÍK, 15.1.2021

Městysi Trhová Kamenice byla udělena rozhodnutím číslo 89 předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR nová vlajka. „Vexilologickou terminologií ji lze popsat takto: Červený list s bílým dvouocasým lvem se žlutou zbrojí. Poměr šířky k délce listu je 2:3,“ uvedl Jan Tejkal, heraldik a vexilolog. Nová vlajka Trhové Kamenice podle jeho slov patří k takzvaným heraldickým vlajkám, tedy má stejný figurální obsah jako historický znak tvořený červeným štítem se stříbrným dvouocasým lvem se zlatou zbrojí.

Nový znak Obrataně symbolizuje místní legendy, památky i historii

Autor: Jana Kudrhaltová

PELHŘIMOVSKÝ DENÍK, 22.1.2021

Zelený štít, modrý stříbrně lemovaný svatopetrský kříž, vztyčený meč, sedmihroté hvězdy a odvrácené podkovy. To vše lidé najdou na novém znaku Obrataně.

Autor znaku heraldik a vexilolog Jan Tejkal v něm zohlednil všechny historické a geografické motivy obce. „První z nich je dominanta obce - kostel svatého Petra a Pavla. Odkazuje na ni kombinace svatopetrského kříže s mečem svatého Pavla,“ popsal Tejkal.

„Tyto atributy jsou ve znaku znázorněné sedmihrotými hvězdami, přičemž počet sedmi hrotů i počet sedmi hvězd odpovídá počtu sedmi katastrálních území obce a současně sedmi připojených místních částí,“ doplnil Tejkal.

Nechybí ani symbol úzkokolejky, která ve znaku vystupuje jako stříbrné lemování kříže. Do znaku je ale zakomponovaná i legenda o názvu obce. „Nedaleko odsud prý husitský vojevůdce Jan Žižka přikázal svým vojákům, aby koním přibili podkovy obráceně, a tak zmátli nepřítele. Blíže pravdě však asi bude prozaičtější vysvětlení, že se v obci obracely obchodní vozy na cestě z Pacova do Černovic a z Kamene do Chýnova,“ vysvětlil Tejkal, proč jsou na znaku obrácen podkovy.

Náhodné nejsou ani barvy znaku. „Nedotčený charakter krajiny, vodoteče, rybníky, nebo vlastní zdroj vody vykreslují stříbrná, zelená a modrá,“ dodal Tejkal.

Velemyšleves má nový znak. Obsahuje lilii a dva kamzíky se zlatou zbrojí

Autor: Redakce

ŽATECKÝ A LOUNSKÝ DENÍK, 14.1.2021

Velemyšleves má nový znak. Obci byl udělen po rozhodnutí předsedy Poslanecké sněmovny. Znak tvoří červený štít dělený zlatým zúženým břevnem. V horním poli znaku je zlatá lilie mezi dvěma odvrácenými vyrůstajícími stříbrnými kamzíky se zlatou zbrojí. V dolním poli se nachází zlaté vozové kolo. Jaká je symbolika popsaných znakových figur ? Samosprávnou obec Velemyšleves dnes tvoří pět místních částí, Velemyšleves, Minice, Truzenice, Zálezly a Velemyšleves Průmyslová zóna Triangle. Historicky se jedná o tři obce, čemuž odpovídá i dnešní trojice katastrálních území, jimiž jsou Velemyšleves (včetně vsi Truzenice), Minice a Zálezly. Znak obce je sestaven z erbovních figur rodu Velemyšlských z Velemyšlevsi (dva vyrůstající kamzíci), rodu z Truzenic (břevno, lilie odkazující na liliemi zakončenou korunu) a rodu z Minic, zvaného též z Kola (vozové kolo o šesti ramenech). Figura lilie připomíná také kapli sv.Antonína ve Velemyšlevsi a současně odkazuje na cisterciácký znak a tedy místní část Zálezly. Figura břevna pak vyjadřuje rovněž polohu obce na březích říčky Chomutovky. Pět znakových figur odpovídá pěti místním částem obce.

Netřebice mají nový znak s výrazným zvonem

Autor: Miroslav Jilemnický

NYMBURSKÝ DENÍK, 14.1.2021

Letošní 6. leden se zapíše mezi historické mezníky Netřebic. Obci byl rozhodnutím předsedy sněmovny udělen nový znak, jehož výrazným rysem je červený zvon, který připomíná zdejší dominantu, zvonici. Autorem znaku je heraldik Jan Tejkal.  

Znak je popsán odbornou heraldickou terminologií. „Zlato - modře dělený štít. Nahoře mezi svěšenými zelenými lipovými listy s plodenstvím červený zvon, v něm stříbrný osmihrotý kříž. Dole deset (4,3,2,1) stříbrných kostek dotýkajících se rohy."

Jednotlivé prvky mají svojí symboliku související s obcí. Zvon je symbolem čtyřhranné zvonice ze 2. poloviny 19. století. Lipové listy s plodenstvím připomínají lipový park ve vsi, o kterém se uvádí, že byl vysazen v roce 1917, respektive ve třicátých letech minulého století, a že čítá na 60 exemplářů lípy malolisté.

Maltézský osmihrotý kříž symbolizuje první zmínku o obci uváděnou v roce 1185, resp. 1186, kdy měla Alžběta, manželka knížete Bedřicha, darovat díl vsi maltézským rytířům. Motiv stříbrných, navzájem se dotýkajících kostek symbolizuje kostky cukru a připomíná tak historickou tradici polního hospodářství a zvláště pěstování cukrové řepy a někdejší řepařskou dráhu.

Svůj význam mají i barvy, které nový znak obsahuje. „Zlatá (žlutá) je symbolem polního hospodářství. Zelená odkazuje na venkovskou krajinu a lípy,“ uvedl autor znaku Jan Tejkal. Stříbrná (bílá) a modrá připomínají někdejší blízký rybník Blato a odvodnění polních pozemků. A nakonec stříbrná (bílá) a červená jsou barvami znaku maltézských rytířů.

Strachotičtí mají novou vlajku: Je na ní vorel, pták až do prsů vzhůru postavený

Autor: Dagmar Sedláčková /redakčně upraveno/

ZNOJEMSKÝ DENÍK, 14.1.2021

Znak má obec už přes čtyři sta let, teprve nyní ale mají Strachotičtí svůj znak oficiálně zaregistrovaný. Z historických podkladů jej aktualizoval a z něj odvodil i novou vlajku heraldik Jan Tejkal. „Vlajka byla obci udělena rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky šestého ledna,“ potvrdil heraldik Tejkal.

Podle starosty obce Luďka Müllera je důležitý především oficiální zápis. „Znak i vlajka vychází z původních historických podkladů, zásadní změny nejsou viditelné, ale nechali jsme je odborně zpracovat kvůli oficiálnímu záznamu. Podle podkladů heraldika si nyní necháme vyrobit i vlajku, která nám dosud chyběla,“ uvedl Müller.

Vlajku tvoří dva vodorovné pruhy. „V horním bílém pruhu je vyrůstající černá korunovaná orlice se žlutou zbrojí. V dolním červeném pruhu je zlaté latinské písmeno W, patrně iniciála jména Wenceslaus, podle zasvěcení klášterního chrámu v Louce. Nová vlajka obce má stejný figurální obsah jako historický znak, který byl městečku Strachotice udělen v roce 1591 Rudolfem II., císařem římským a králem českým, na žádost Šebestiána z Baden, opata louckého kláštera,“ upřesnil Tejkal.

Přiložil i historický popis znaku. „Znak je popsán jako štít vokrouhlý vprostřed napříč rozdělený, dolejší pole červené neb rubínové barvy, v kterémžto litera latinská versální W žluté neb zlaté barvy se spatřuje, hořejší pak strana bílé neb stříbrné barvy, v níž vorel pták své přirozené barvy rozkřídlenými křídly až do prsů vzhůru postavený, k pravé straně obrácený, hlavu rovně držící, otevřený pysky zlaté neb žluté barvy s vyplazitým červeným jazykem se vidí,“ přidal popis z historie Tejkal.

Dlouhá Loučka a Chmelík mají nové obecní znaky

Autor: Redakce

SVITAVSKÝ DENÍK, 13.1.2021

Dvě vesnice ze svitavského okresu získaly na začátku roku nové obecní znaky. Ty byly obcím udělené rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky ze dne 6.ledna 2021.

Dlouhá Loučka u Moravské Třebové má nový znak, který tvoří zlatý štít a v něm postavená radlice provázená po stranách dvanácti květy hořečku brvitého. "Znak obce reflektuje obraz historické pečeti obce z roku 1758, jejíž obraz tvoří radlice provázená letopočtem 1758 a hvězdičkami. Ve znaku nahrazují hvězdičky modré květy, jež mají stylizovanou formou představovat květy hořečku neboli trličníku brvitého, který je symbolem místní přírodní rezervace Dlouholoučské stráně," přiblížil symboliku heraldik Jan Tejkal.

Nový znak Chmelíku na Litomyšlsku tvoří červeno-stříbrně polcený štít a v něm vztyčený chmelový stonek stříbrný s listem nad dvěma šišticemi a heraldicky vlevo černý se třemi šišticemi. "Znak obce patří do kategorie tzv. mluvících znamení, tzn. znaků, které prostřednictvím figurálního obsahu vyjadřují název svého nositele," dodal Tejkal.

Obec Zlosyň má nový znak

Autor: Redakce

MĚLNICKÝ DENÍK, 13.1.2021

Předseda Poslanecké sněmovny udělil obci Zlosyň nový znak. Znak tvoří zeleno-červeně dělený štít a v něm nahoře tři zlaté obilné klasy a dole dolní polovina stříbrného vozového kola. „Obilné klasy vyjadřují historicky zemědělský charakter obce a připomínají barokní sýpku, jež představuje dominantu obce. Dolní polovina vozového kola je převzata z chotkovského erbu a odkazuje na historickou vazbu obce k panství Jeviněves a Veltrusy, přičemž kolo současně vykresluje současnou polohu obce na dálkové trase D8,“ uvedl autor znaku, heraldik Jan Tejkal.

Kaničky mají nový znak. Symbolizuje místní pamětihodnosti

Autor: Miroslava Vejvodová

DOMAŽLICKÝ DENÍK, 18.1.2021

Nový znak představila malá obec Kaničky na Domažlicku. Tvoří jej štít dělený modro-zeleně sníženou zlatou krokví, přičemž v horním poli vzlétá rozkřídlená káně, kterou provází pod křídly dvě mlýnské křížové kypřice, a v dolním poli je lilie. „Všechny znakové figury jsou zlaté,“ uvedl autor nového znaku, heraldik a vexilolog Jan Tejkal.

A jaká je vlastně symbolika znakových figur? „Káně představuje tzv. mluvící znamení, tzn. figuru, jež vykresluje jméno obce znamenající tolik, co „Malé Kanice“, tedy malou ves lidí Káňových. Dále zde máme krokev, která připomíná jako symbol stavení místní pamětihodnosti venkovské architektury, mezi něž patří venkovská usedlost č. p. 8 a špýchary u č. p. 1 a 9,“ popsal Tejkal.

Mlýnské křížové kypřice odkazují podle Tejkala na Kaničský mlýn a kombinace lilie a dvou mlýnských křížových kypřic symbolizuje kapli Panny Marie ve vsi a kapli u mlýna. Nový znak byl obci udělen 6. ledna.