Články v Denících v srpnu 2019
Nový znak Čejče: nůž a radlice ukazují obživu osadníků, lilie vztah k Francii
HODONÍNSKÝ DENÍK - 17.8.2019 - Autor: Petr Turek - Čejč – Zelený štít a na něm zlatá lilie, stříbrný vinařský nůž se zlatou rukojetí a pod nimi položená stříbrná radlice. Tak vypadá nový znak obce Čejč, o jehož udělení rozhodl v červenci předseda poslanecké sněmovny Radek Vondráček.
„Znak vychází z nejstarší známé pečeti obce reflektované v neoficiálním emblému Čejče, a to jednak kvůli vžitosti tohoto symbolu a jednak proto, že figurální obraz znaku dobře zachycuje historické charakteristiky obce,“ informoval Hodonínský deník Rovnost heraldik Jan Tejkal.
Lilie má odkazovat na starou vlast francouzských osadníků. „Vinařský nůž a radlice vyjadřují hlavní zaměstnání nových obyvatel,“ přiblížil Tejkal.
Pusté městečko totiž ve druhé polovině osmnáctého století znovu osídlili Moravští Slováci a Francouzi z Franche Comté, tedy z východu země.
Úherčice mají nový znak
CHRUDIMSKÝ DENÍK - 19.8.2019 - Autor: redakce - Úherčice - Obci Úherčice byl udělen rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR nový znak.
Tvoří ho zeleno-stříbrně polcený štít, v jehož zeleném poli je nahoře stříbrná lilie, zatímco stříbrné pole vyplňují tři zelená kosmá břevna.
Symbolika jednotlivých znakových figur je přitom následující:
Obecná figura lilie symbolizuje kapli P.Marie v Úherčicích z roku 1898.
Heroldský figurální motiv polceného štítu se třemi břevny evokující schématicky kmen a větve stromu vyjadřuje polohu obce v zalesněné krajině Železných hor a speciálně pak odkazuje na zalesněný ostroh někdejšího hradiště Rozpakov a na dvě lesnické obory, které zasahují do katastru obce (obora Úherčice a obora Janovice). Počet tří břeven přitom odpovídá počtu tří sídelních celků obce (Úherčice, Zdechovice a Na Obci, hovorově „Obícka“).
Nový Dům se pyšní novým znakem
RAKOVNICKÝ DENÍK - 21.8.2019 - Autor: redakce - Nový Dům má nový znak - Ten byl obci udělen rozhodnutím číslo 33 Předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky 11. července. Tvoří jej štít se zeleno-stříbrným oblačným lemem a v něm pod volnou krokví zubří hlava s houžví a s latinským křížem vyrůstajícím mezi rohy.
Znak obce reflektuje především oba historické názvy lokality a jejich původ, tedy skutečnost, že se ve 14. století uvádí nejprve klášterec Doupno s dřevěnou kaplí sv. Máří Magdalény a posléze v 16. století pak zubří obora s budovou pro hlídače, která dala základ pozdější vsi a které se začalo říkat právě Nový Dům. „Tento symbolizuje obecná figura zubří hlavy ve spojení s heroldskou figurou volné krokve, jež představuje schématické znázornění domovního štítu. Název Doupno odvozený od slova doupě pak vyjadřuje již zmíněná zubří hlava a zelená barva štítu,“ vysvětluje autor znaku, známý heraldik Jan Tejkal.
Na kostel sv. Máří Magdalény pak odkazuje jeden z jejích typických atributů - latinský kříž, historickou příslušnost ke křivoklátskému panství Fürstenberků připomíná heroldská figura oblačného lemu.
Obruby se pyšní novým znakem
BOLESLAVSKÝ DENÍK - 15.8.2019 - Autor: redakce - Obruby - Znak byl obci Obruby udělen rozhodnutím číslo 33 Předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky ze dne 11.července 2019. Tvoří jej zlato-zeleně šikmo dělený štít, nahoře se třemi modrými břevny a dole se zlatým květem upolínu evropského na stonku s listem.
Znak obce odkazuje na historickou pečeť se zemědělskou symbolikou prostřednictvím zlaté a zelené tinktury. Zelená barva současně symbolizuje i lesík Pteč, modrá četné zdejší prameny a vodní plochu po těžbě štěrkopísku a zlatá pak kromě zemědělství především zdejší pískovnu, když jednotlivé vrstvy těžby písku znázorňují zlaté vodorovné pruhy vzniklé položením heroldských figur modrých břeven ve zlatém poli, přičemž takto vzniklý motiv pruhů připomíná dále jednak místní stavební památku, roubený dům z 18. století, a jednak název obce, který dle toponomastické literatury znamená „ohrazené místo“ či „hradba“, což může souviset jak s někdejším, snad již keltským hradištěm, tak také s pozdějším zemanským dvorem vladyků z Obrub.
Kromě popsané symboliky obsažené v lapidární kompozici heroldských figur a znakových tinktur pak návrh znaku počítá rovněž s jednou obecnou figurou, kterou je šikmo položený úpolín evropský jako přirozený symbol obrubské rašelinné louky.
Lomské symboly čekají ovace
TÁBORSKÝ DENÍK - 27.8.2019 - Autor: redakce - Lom - Jako jediná obec z Táborska letos Lom dostal výsadu užívání svých prvních obecních symbolů. Mezi znaky a vlajkami měst a obcí v Čechách a na Moravě schválených Poslaneckou sněmovnou v letošním roce od heraldika a vexilologa Jana Tejkala byly i komunální symboly Lomu na Táborsku. Jejich podobu si zastupitelé odhlasovali podle starosty Jana Dafčíka již v březnu. „Heraldik na žádost vytvořil tři návrhy, my jsme je sjednotili tak, že vznikl čtvrtý kombinací všech,“ objasnil. Vedení obce již zadalo výrobu praporu a připravuje na 19. října veřejné přijetí symbolů.
První písemná zmínka o obci Lom pochází z roku 1347. Mezi pamětihodnosti patří zvonička na návsi, pozůstatky po hrádku hejtmana Poberty z Lomu na nevýrazné ostrožně a venkovská usedlost čp. 33. V současnosti má 176 stálých obyvatel a obcí protéká Lomský potok.
Autor, heraldik a vexilolog Jan Tejkal při kreslení návrhů čerpal z historie obce. „Znak tvoří zeleně-stříbrné lomené břevno, pod nímž se nachází stříbrný zvon. Heroldská figura břevna představuje tzv. mluvící znamení, které vystihuje název obce,“ popsal znak.
Obecná figura zvonu jako centrální obraz připomíná jednu z místních památek. „Jedná se o kamennou hranolovou zvoničku postavenou ve druhé polovině devatenáctého století,“ upřesnil.
Vlajka by měla být hotova každým dnem. „Lidé už vědí, jak znak vypadá. Probírají ho, vesměs slyším kladné ohlasy,“ dodal Jan Dafčík.
Nový znak Barchova připomíná vrby i Lipanské
PARDUBICKÝ DENÍK - 19.8.2019 - Autor: redakce - Barchov na Pardubicku má vlastní znak. V červenci byl obci udělen rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. Znak tvoří stříbrný štít a v něm tři zelené vrbové pruty s listy nad dvěma modrými vlnitými břevny.
Historické prameny uvádí, že ve starších dobách rostly okolo zdejšího potoka vrby tak hustě, že se Barchovu přezdívalo Barchov Vrbový. Ve znaku se odráží také to, že součástí obce je osada Veselí, také zvaná Vysoké, která bývala tvrzí a poplužním dvorem. „V návrhu znaku se objevuje obecná figura trojice vrbových prutů a heroldský figurální motiv vlnitého dělení štítu jakožto symbol potoka a mlýna a současně i jako derivát erbu Lipanských z Lipan, připomínající historickou verzi názvu tvrze Veselí Lipanské,“ řekl autor znaku heraldik a vexilolog Jan Tejkal.
Obec má zatím vyrobenou tištěnou vlajku s novým znakem, ale koncem roku objedná nákladnější, vyšívanou variantu. „Čekáme také na doručení smaltované cedule s novým znakem na budovu obecního úřadu,“ uvedla starostka Barchova Iveta Krebsová.
Radostín bude mít vlastní znak
HAVLÍČKOBRODSKÝ DENÍK -17.8.2019 - Autor: Štěpánka Saadouni - Havlíčkobrodsko – Z vlastního znaku se může těšit obec Radostín na Havlíčkobrodsku. Autorem je známý český heraldik Jan Tejkal. Znak byl obci udělen rozhodnutím číslo 33 Předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky ze dne 11. července 2019.
Znak obce Radostín odkazuje na zajímavou historickou minulost. „Znak tvoří zeleno-stříbrně šikmo dělený štít a v něm nahoře zlaté vozové kolo a dole šikmo svěšený zelený lipový list s plodenstvím,“ popsal obecní znak jeho autor. Symbol vozového kola vykresluje polohu obce na Vídeňské cestě, po níž se z Vysočiny vozilo stříbro do Prahy. „Tehdy byla základem obce formanská hospoda a v Radostíně pomáhaly formanským potahům do prudkého kopce volská přípřeží, což dokládá i někdejší alternativní název místa Ochsenberg,“ vysvětlil heraldik.
Symbol lipového listu s listenem a oplodím symbolizuje venkovskou krajinu, do níž je obec zasazena, a konkrétně pak odkazuje na návesní kapli z 19.století obklopenou vzrostlými lípami a sochu sv.Jana Nepomuckého, rovněž pod lípami. Další prvky znaku upomínají na venkovský charakter obce i někdejší těžbu stříbra v regionu.