Článek v Kolínském deníku /leden 2015/
Symbolika obecního znaku nezapomíná na žádnou z pěti místních částí
Autor článku: Lucie Mašínová
Bečváry - Bečvárští mají od konce minulého roku nový znak obce i vlajku. Bečváry nejsou jedinou obcí na Kolínsku, která tak získala nové obecní symboly.
Zastupitelé obce Bečváry schválili podobu znaku již na svém zasedání, které se uskutečnilo na konci května minulého roku. Podobou znaku i vlajky se zabýval heraldik a vexilolog Jan Tejkal. Podle jeho slov má je znak v dolní polovině červený, nahoře modrý. Tyto barvy jsou rozdělené zúženým cimbuřovým břevnem o pěti stínkách. Nahoře je také stříbrno-červená růže se zlatými kališními lístky mezi dvěma vyrůstajícími zlatými obilnými klasy. V dolní části, která je, jak již bylo řečené, červená je zlatý položený sud.
„Heroldská figura cimbuřového břevna pochází z cimbuřově několikrát děleného erbu rodu píšícího se z Poděhus dle svého sídla v Červeném Hrádku tehdy v Hrádku nad Poděhusy," vysvětlil Jan Tejkal. Motiv hradby dále znázorňuje také název místní části Červený Hrádek a také někdejší statut městečka, kterým se Červený Hrádek stal na základě prosby svého tehdejšího držitele, Prokopa z Habřiny, a na základě privilegia krále Vladislava Jagellonského daného dne 5.dubna 1499 v Budíně.
Pět stínek na cimbuří vysvětlil Jan Tejkal jako symbol pěti současných místních částí samosprávné obce Bečváry. Jde tedy o Bečváry, Červený Hrádek, Hatě, Jelčany a Poďousy. Polcená stříbrno-červená růže je převzatá z erbu Trautmannsdorfů, kteří dosídlili po třicetileté válce zcela pusté vsi patřící k dnešní obci Bečváry dosídlenci ze svých panství na Litomyšlsku.
V období 44 let, kdy dnešní místní části obce vlastnili ve spojeném červenopečeckém panství, došlo k jejich téměř zázračnému oživení a hospodářskému a stavebnímu rozkvětu. Hlavním důvodem zařazení jejich růže do návrhu znaku obce je však skutečnost, že v obci stále prokazatelně žijí potomci dosídlenců v místech původních gruntů a chalup.
Své místo mají na znaku také dva zlaté obilné klasy. Ty symbolizují tradici, která se v Bečvárech drží od dob minulých do současnosti, a sice tradici zemědělství. Položený sud je podle Jana Tejkala mluvícím znamením obce, když odkazuje na původ jména historických vsí Bečváry a Bečvárky, který je v odborné literatuře vykládán jakožto odvozený od původního zaměstnání obyvatel bečvářů (bednářů), tj. výrobců dřevěných nádob sudů či beček.
Barevné provedení vychází z barev erbů jednotlivých rodů, které zde vládli, ale modrá jako barva vody navíc odkazuje na Podbečvárský rybník a další vodní toky a plochy v obci. Kombinace stříbrné a červené představuje historické české zemské barvy.
Vlajka obce vychází ve zjednodušené podobě z návrhu znaku obce: List dělený modro-červeně bílým šikmým pruhem vycházejícím z poslední šestiny horního a první šestiny dolního okraje. V modrém poli bílo-červeně svisle dělená růže se žlutými kališními lístky. V červeném poli žlutý položený sud. Poměr šířky k délce je 2:3.
Nedávno nový znak i vlajku schvalovali také občané Třebovle, kde kvůli podobě bylo vyhlášené referendum. Lidé si tak sami zvolili z připravených návrhů, jak jejich obecní symboly budou vypadat.