Články v Denících v říjnu 2016
Obec Skorkov už má také svůj znak
Autor: Redakce
HAVLÍČKOBRODSKÝ DENÍK, 28.10.2016
Skorkov – Na posledním jednání Podvýboru pro heraldiku a vexilologii Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR byl mimo jiné schválen i nový znak obce Skorkov. Jeho podobu ještě před tím odsouhlasilo i zastupitelstvo obce.
„Znak tvoří stříbrný štít a v něm černá rozkřídlená útočící orlice se zlatou zbrojí nad modrou vlnkovitou patou se stříbrnou růží se zlatým semeníkem," uvedl heraldik a vexilolog Jan Tejkal.
Znak podle jeho slov obsahuje vyjádření stavebně zajímavého vodojemu z počátku 20. století, místních pramenů, rybníku a orla mořského, který řadu let na katastru obce Skorkov hnízdí. „Orel mořský je znázorněn v adekvátně heraldicky stylizované podobě obecné figury rozkřídlené útočící orlice, zatímco vodojem je vyjádřen lapidárně prostřednictvím heroldské figury vlnkovité paty, která odkazuje rovněž šířeji i na Skorkovský rybník a prameny v obci a okolí, na někdejší existenci mlýna a pily a současně zřetelně doplňuje charakteristiku orla jakožto mořského. Obecná figura růže pak připomíná skorkovskou mariánskou kapli," dodal Tejkal.
V novém znaku Kuniček kráčí kůň. Spojili dva návrhy do jednoho
Autor: Markéta Puldová
BLANENSKÝ DENÍK, 25.10.2016
Kuničky – Stříbrný kůň, květ lnu a kříž. To jsou ústřední motivy nového obecního znaku a vlajky v Kuničkách. Jejich podobu už posvětili poslanci. „V pondělí jsme se dozvěděli, že náš návrh byl schválen. Nyní čekáme na oficiální povolení, že znak i vlajku můžeme používat," řekla starostka Kuniček Martina Filoušová.
Znak je ve tvaru štítu, který je rozdělen na dvě části – zelenou a červenou. Uprostřed je stříbrný kůň se zlatou zbrojí. V horní části znaku se nachází stříbrný květ lnu se zlatým semínkem, dole pak stříbrný patriarší kříž. Stejný výjev je i na vlajce. Nový znak vychází především z historické pečeti obce. Ta měla oválný tvar a na ní byla písmena P, V a K. Tato zkratka znamenala pečeť vesnice Kuničky. Dále na ní byl vykračující si kůň obklopený květy a plody. „Kromě figur odvozených z pečeti jsme na znak přidali i patriarší kříž připomínající místní kapli svatého Cyrila a Metoděje," řekl autor znaku Jan Tejkal. Svůj význam má i rozdělení znaku na dvě části. To odkazuje na spojení Kuniček s osadou Lenčov.
O podobě znaku v létě hlasovali i obyvatelé obce. Vybírali z devíti návrhů vyvěšených na obecním webu. „Výsledná podoba znaku se trochu liší od návrhů, které byly v anketě. Jeden z občanů, Jan Richter, totiž přišel s nápadem spojit dva návrhy do jednoho. Na základě toho Jan Tejkal vytvořil desátý návrh. Ten se nakonec zastupitelům líbil nejvíce a odhlasovali, že jej pošleme do Poslanecké sněmovny," dodala starostka.
Kobylice mají nový znak, odkazuje na jméno obce
Autor: Redakce
HRADECKÝ DENÍK, 25.10.2016
Kobylice - Obec se může pochlubit novým znakem. Podvýborem pro heraldiku a vexilologii Poslanecké sněmovny byl schválen na začátku října.
Znak má podobu stříbrno-zeleně polceného štítu se dvěma sníženými břevny, přičemž z horního břevna vyrůstá strom, z poloviny dub a z poloviny lípa, se zvonem v koruně.
Obecná figura listnatého stromu se zvonem v koruně připomíná okolní dubové lesy, lípy na návsi a zvoničky v obou sídelních částech obce - Kobylice a Opatov. Motiv dvojice břeven - vytvářející vizuálně čtyři vodorovné pruhy v dolní části štítu, která znázorňuje ornici - vyjadřuje název obce odvozený od ornice. Ta je převážně slínovitá s vysokým obsahem hořčíku a říká se jí zde „kobylice". Počet břeven, stejně jako počet dvou znakových polí polceného štítu, přitom koresponduje s počtem historických částí obce.
Stará Říše má novou vlajku s modrým dvouocasým lvem
Autor: Ivana Holzbauerová
JIHLAVSKÝ DENÍK, 24.10.2016
Stará Říše – Modrý dvouocasý lev s vyplazeným jazykem stojící na zlatém poli
a držící červený pentagram.
Tento výjev má městys Stará Říše ve svém historickém znaku již od února roku 1589. Až od října letošního roku se ale může městys pyšnit také svojí vlastní vlajkou se stejným výjevem. Tu v uplynulých dnech schválila Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky.
„Heraldická literatura udává, že lev byl asi prvotně jednoocasý, odvozený od erbu pánů z Valdštejna, na pečetích města zobecněl však dvouocasý lev, i když si ponechal valdštejnské barvy," uvedl heraldik Jan Tejkal.
Dle jeho slov se v literatuře uvádí také to, že znak je doložen na pečetích a razítkách a byl užíván až do nahrazení městských znaků znakem státním po roce 1948.
Symbol získal městys v 16. století díky žádosti Hynka Brtnického z Valdštejna na Brtnici. Staré Říši byl znak udělen skrze privilegium římského císaře a českého krále Rudolfa II.
Návrh vlajky byl vypracován v několik variantách. Zastupitelstvo městyse schválilo podobu vlajky na květnovém zastupitelstvu.
Starý Šachov a Huntířov mají nové znaky
Autor: Luděk Stínil
DĚČÍNSKÝ DENÍK, 31.10.2016
Děčínsko – Novými znaky se mohou pochlubit ve dvou obcích na Děčínsku – ve Starém Šachově a v Huntířově.
Znaky byly projednány a schváleny podle zákona na říjnovém jednání Podvýboru pro heraldiku a vexilologii Poslanecké sněmovny.
Ve Starém Šachově dosud žádný znak neměli. Návrh znaku proto schválili zastupitelé obce již v květnu letošního roku. „Heraldik udělal návrh podle naší historie, my jsme si pak vybrali," popisuje místostarosta obce Stanislav Teml s tím, že na novém znaku obec pracovala asi rok.
Nový znak tvoří modro-zlatě polcený štít a v něm nad třikrát vlnitě dělenou vlnitou patou tři šachové figury, král provázený přivrácenými jezdci, vše opačných barev.
Proč právě takto?
„Obec Starý Šachov sestává ze dvou místních částí a katastrálních území, jimiž jsou Malý Šachov a Starý Šachov. V případě Starého Šachova je doložena existence nápisové pečeti a později nápisového razítka. Šachové figurky ve znaku obce představují mluvící znamení obce, tedy znamení, jež odkazuje na název obce. Figury dvou jezdců přitom současně připomínají i historickou tvrz a dvůr v Malém Šachově," uvedl heraldik a vexilolog Jan Tejkal.
Nový znak obce schválili zastupitelé také v Huntířově, a to také v květnu letošního roku.
„Jejich znak má podobu stříbrno-modře polceného štítu, ve kterém heraldicky vpravo (tj. z pohledu pozorovatele vlevo) vyniká červený orel se zlatou zbrojí a červeným jazykem. Heraldicky levé pole je dělené zlatým kosmým zúženým břevnem. Nahoře je stříbrné zúžené zvyšené břevno s červeným heroldským křížem a dole stříbrné vlnité zúžené snížené břevno," popisuje Jan Tejkal.
Obec Huntířov tvoří tři katastrální území, Huntířov u Děčína, Nová Oleška a Stará Oleška, a čtyři místní části, Františkův Vrch, Huntířov, Nová Oleška a Stará Oleška. Historicky se jedná o čtyři lokality, které byly v období před konstitucí obecního zřízení v polovině 19. století součástí panství Benešov v majetku hraběcího rodu Thunů. U všech čtyř historických lokalit je přitom doložena existence obecní pečeti – doklady představují otisky pečetí v archivních fondech Archivu Národního muzea v Praze – konkrétně se jedná o reliefní otisky pečetí do červeného vosku v Eichlerově topografické sbírce z první poloviny 19. století.
„Ve všech čtyřech případech pečeti obsahují vyobrazení znakového štítu s heraldickými figurami – jedná se tedy nejen o vesnické pečeti s obrazem umístěným volně bez znaku, ale dokonce o jakési vesnické znaky, to jest symboly v obdobné formě jako je tomu u historických znaků měst," dodává Tejkal s tím, že všechny čtyři pečeti mají shodný námět, když obsahují heraldické figury z erbu hraběcí rodiny Thunů, k jejichž benešovskému panství dnešní huntířovské místní části patřily. Pečeti Huntířova a Staré a Nové Olešky jsou pak shodné nejen námětově, ale i figurálně, zatímco pečeť Františkova Vrchu má figurální kompozici trochu odlišnou – více podobnou thunovskému erbu.
Samotný vesnický znak Huntířova však není s thunovským rodovým znamením totožný a jedná se o svébytně komponovaný znak, do něhož byly figury erbu propůjčeny, obdobně jako u některých historických městských znaků odvozených z erbů někdejší vrchnosti anebo několika málo vesnických znaků na některých jiných českých a moravských panstvích.
Barevný znak Huntířova byl dotvořen v souladu s heraldickými tinkturami erbu Thunů, z něhož byly historické vesnické znaky odvozeny.
Nové vlajce Kněžmosta dal podobu erb rodu Valečovských z Valečova
Autor: Lucie Růžková
BOLESLAVSKÝ DENÍK, 28.10.2016
Kněžmost - Na kněžmostské budově úřadu vlaje nová vlajka, její kopii je možné pozorovat na tamním náměstí. Její podoba vychází z erbu rodu Valečovských z Valečova, pod jehož správu obec dlouhou dobu patřila.
V historických pramenech Kněžmosta můžeme číst, že už v roce 1408 byl označen jako městečko. O povýšení na město se však zasloužil až majitel Vaněk Valečovský poté, co byl uveden do úřadu nejvyššího královského podkomořího.
A právě v této době se s největší pravděpodobností zrodila podoba znaku. „Štít svisle rozpoltěný, vpravo modrý, vlevo stříbrný. Uprostřed štítu zlaté slunce ze znaku pánů z Valečova, které však má jenom po pravé polovině k okrajům štítu dosahujících devět paprsků, střídavě přímých a vlnitých," uvádí se v historii dostupné na webové stránce současné obce a potvrzuje to i starosta Adam Pospíšil.
„Nový upravený znak a na něj navazující vlajku pro nás navrhl heraldik a vexilolog Jan Tejkal. Připravil pro nás čtyři varianty, z nichž jsme my vybrali tu finální," vysvětlil starosta Kněžmosta.
S nápadem na zpracování vlajky přišel místostarosta Karel Hlávka. Podle starosty Kněžmosta obec, soudě z historických pramenů, nikdy neměla oficiální vlajku, pouze znak. „Proto jsme se díky impulsu místostarosty rozhodli, že si návrh vlajky necháme zpracovat," připomněl osudový okamžik, který se do historie Kněžmosta zapíše hned dvakrát.
Jelikož si obec v září připomněla 700. výročí od první písemné zmínky, byl to ideální okamžik, kdy obyvatelům nový znak i vlajku nejen ukázali, ale také představili.
Originál vlajky visí na budově úřadu, její kopii vyzdvihli při slavnosti zdejší skauti na dvoustožár na náměstí, kde je ve společnosti vlajky České republiky.
„Tento dvoustožár je propojen vitráží s prosvětleným znakem Kněžmosta," dodal Adam Pospíšil.
Podvýbor Sněmovny schválil novou vlajku pro Slavětín
Autor: Libor Želinský
ŽATECKÝ A LOUNSKÝ DENÍK, 24.10.2016
Praha, Slavětín - Městys měl historický znak, vlastní vlajku ale až dosud ne.
Městys Slavětín bude moci začít používat novou vlajku jako oficiální obecní symbol. Její podobu v říjnu schválil podvýbor pro heraldiku Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky.
Slavětín měl historický znak, avšak až dosud nedisponoval vlastní vlajkou podle zákona o obcích. Návrh vlajky byl vypracován v několika variantách v letošním roce a schválilo ho zastupitelstvo obce letos v srpnu. Nyní ho potvrdila i komise Sněmovny, informoval heraldik Jan Tejkal.
Vousatý horník a červený vlk. Obec Mutěnín má novou vlajku
Autor: Stanislav Šebek
DOMAŽLICKÝ DENÍK, 30.10.2016
Mutěnín – Zvíře v mutěnínském znaku bylo jeden čas označováno jako vlk, jindy zase jako liška.
Obec Mutěnín má novou obecní vlajku. Tento měsíc ji oficiálně schválil Podvýbor pro heraldiku a vexilologii Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. Svůj znak obec nedaleko Hostouně má, dosud však nedisponovala vlastní vlajkou. „Návrh vlajky byl vypracován v několika variantách v letošním roce a schválilo jej zastupitelstvo obce svým usnesením ze dne 2. května," uvedl heraldik Jan Tejkal.
List vlajky tvoří dva vodorovné pruhy, žlutý a bílý. Ve žlutém pruhu z dělící linky vyrůstá černě oděný vousatý horník držící vpravo mlátek a vlevo želízko, obojí bílé s hnědými topůrky. V bílém pruhu běží červený vlk. Podoba vlajky je prakticky totožná s obecním znakem.
Znak Mutěnína je popsán v kompendiu Městské znaky v českých zemích (Jiří Čarek, 1985) a jeho popis koresponduje ve své podstatě s historickou podobou znaku městečka, který je doložen pečetí v roce 1577 a o němž se v heraldické literatuře uvádí, že byl udělen císařem Rudolfem II. a že o jeho udělení se přimlouval rod Vidršperkárů z Vidršperka, který držel Mutěnín od roku 1513.
„Jedinou nejasností je určení zvířete v dolním znakovém poli, které se někdy popisuje jako vlk a jindy zase jako liška," podotýká heraldik.
Ve výše zmíněné publikaci Jiřího Čarka se zvíře popisuje a kreslí jako liška, avšak v publikaci Jana Pelanta „Znaky a pečetě západočeských měst a městeček" se odkazuje na různá určení této figury v heraldické literatuře a na skutečnost, že „… běžící vlk byl pravděpodobně převzat ze znaku Vidršperkarů z Vidršperka …" a že později docházelo k nepřesnému „… nahrazování vlka liškou …" a doplňování zeleného trávníku.
„Zdá se tedy, že je žádoucí vrátit se k původní podobě znaku městečka s vlkem, neboť nejstarší pečeť ukazuje zřetelně vlka, což odpovídá i výše popsaným okolnostem udělení znaku," řekl heraldik Tejkal.
Chodová Planá má novou vlajku
Autor: Antonín Hříbal
TACHOVSKÝ DENÍK, 22.10.2016
Chodová Planá – Při slavnostních příležitostech bude v městysi vlát také červená vlajka s bílým lvem s jedním ocasem.
Městys Chodová Planá má oficiální vlajku. Zařadil se tak mezi další obce a města, která takový symbol mají, jako například Tachov, jež novou vlajku má od loňského léta. „Je to prestižní záležitost," říká o možnosti mít vlastní vlajku starosta městyse Ctirad Hirš. Vlajka byla schválena na jednání Podvýboru pro heraldiku a vexilologii Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky začátkem tohoto měsíce. Nyní městys čeká na oficiální předání písemnosti v Parlamentu potvrzující schválení. „Poté necháme vlastní vlajku vyrobit a viset bude samozřejmě při všech slavnostních příležitostech ať už celostátního charakteru tak i při slavnostech pořádaných Chodovou Planou," poukazuje starosta s tím, že návrhem od heraldika se zabývalo zastupitelstvo a to také návrh na novou vlajku schválilo.
Městys Chodová Planá má a používá historický znak městečka v podobě červeného štítu. „V něm je heraldicky doleva, to jest z pohledu pozorovatele doprava, obrácený stříbrný vzpřímený lev se zlatou zbrojí držící zlatým hrotem zakončené ratiště přirozené barvy se zlatým dvoucípým praporcem s červeným štítkem se stříbrným břevnem," uvádí k podobě, ze které návrh nové vlajky vychází, heraldik a vexilolog Jan Tejkal a dodává, že: „Znak městečka dokládá několik historických znakových pečetí, poprvé na konci šestnáctého století."
V publikaci Jana Pelanta s názvem Znaky západočeských měst a městeček z roku 1985 je o původu znaku uvedeno: „Podle některé literatury získalo městečko znak za vlády Ferdinanda I., který rád uděloval do městských znaků štítek s babenberským (rakouským) znakem, jenž najdeme i v chodovoplánském erbu. Jiná literatura předpokládá udělení znaku až od Rudolfa II. na konci šestnáctého století. Je pravděpodobnější, že Chodové Plané udělil znak již Ferdinand I. kolem roku 1538 za Pluhů z Rabštejna nebo spíše o několik let později, kdy městečko přímo podléhalo královské komoře," dále cituje historické souvislosti heraldik a pokračuje, proč je na vlajce lev bez koruny a s jedním ocasem.
„V tomto případě bychom jednoocasého nekorunovaného lva mohli pokládat za upravené vrchnostenské znamení českého krále a mohli bychom i převzít názor o původu štítku s babenberským znakem v chodovoplánském erbu."
Chodová Planá však dosud neměla vlastní vlajku podle zákona o obcích. Návrh vlajky byl nejprve vypracován v několika variantách v letošním roce a poté je koncem června schválilo zastupitelstvo městyse.
Nová vlajka Chodové Plané. Autorem návrhu je heraldik a vexilolog Jan Tejkal. Zpracoval pro městys pět variant návrhu vlajky a zastupitelstvo vybralo variantu č.1.