Články v Denících v květnu 2018
Nový znak obce vychází z erbu slezského rodu Nimptschů
Autor: Hana Jakubcová
TŘEBÍČSKÝ DENÍK, 11.5.2018
Nimpšov – Nimpšov, jedna z nejmenších a nejmladších obcí Třebíčska, má nový znak. V Praze ho nedávno schválil svým usnesením sněmovní výbor pro vědu, vzdělání, mládež a tělovýchovu.
Znak vychází z erbu slezského rodu Nimptschů, na jehož panství Nové Syrovice byla ves Nimpšov založena v roce 1785 parcelací staršího dvora.
Znak je stříbrno-červeně dělený. Nahoře vyrůstá černý jednorožec. „Odkazuje také na historickou pečeť obce, když obsahuje z dolního okraje štítu vyrůstající obilný snop,“ uvedl heraldik Jan Tejkal.
Pečeť obce z 18.století je doložena v Moravském zemském archivu v Brně. Na ní jsou mimo jiné vyubrazeny hrábě, srp, kosa a cep. „Symbolika pečetního obsahu je přitom zcela zřejmá, když spočívá ve vyjádření historicky výhradně zemědělské povahy obce,“ doplnil Tejkal, který je rovněž odborníkem na tvorbu vlajek.
Košice a Meziříčí se mohou nově pyšnit vlastními obecními znaky
Autor: Pavel Šácha /redakčně kráceno/
TÁBORSKÝ DENÍK, 22.5.2018
Tábor – Obce Košice a Meziříčí se mohou hrdě prezentovat novým znakem, které až doposud postrádaly. Pyšnit se zároveň mohou i oficiálními vlajkami. Tyto důležité symboly byly schválené usnesením příslušného sněmovního výboru a obě obce už je mohou využívat, přestože ještě čekají na jejich oficiální předání předsedou Parlamentu České republiky. V obou případech pochopitelně nové znaky vycházejí z historie obcí.
Košičtí svůj znak dlouho vyhlíželi, což dokládají i slova starosty Jaromíra Černého. „Byli jsme jedna z posledních obcí naší velikosti, co neměla znak. Mezi občany jsme v červenci uspořádali anketu. Každý dostal do schránky anketní lístek a jeho prostřednictvím mohl zvolit variantu, která se mu nejvíce zamlouvala. Už v srpnu pak zastupitelstvo odsouhlasilo vítězný návrh." Také v Meziříčí měli při volbě znaku rozhodující slovo sami obyvatelé. Návrhy si nechala obec zpracovat od heraldika Jana Tejkala, jenž je rovněž autorem košického znaku. „Na veřejném hlasování jsme předložili pět variant, a nakonec se rozhodovalo v podstatě mezi dvěma návrhy,“ poznamenal starosta Meziříčí Karel Černý.
KOŠICE: Znak tvoří polcený - to znamená svisle dělený - štít. Jeho heraldicky pravé - to znamená z pohledu pozorovatele levé - pole je vlnitě dělené, nahoře stříbrné s vyrůstající zelenou skřípinou lesní, dole pětkrát modro-stříbrně vlnitě dělené. V heraldicky levém - tj. vizuálně pravém - zeleném poli jsou pak tři šikmo vztyčené zlaté dubové listy. Obecná figury skřípiny je mluvícím znamením Košic. Podle literatury i 
místní lidové tradice se právě tato šáchorovitá rostlina vyskytovala na březích nedalekých rybníků a lidově slula "košice". Figura skřípiny je významově podpořena motivem vlnitého dělení štítu, který zároveň připomíná polohu území obce na pravém břehu řeky Lužnice. Obecné figury tří dubových listů jsou mluvícím znamením Doubí a vlastně i Borku, když bor je označení nejen pro borový les, ale i pro les jako takový. Duby rovněž rostou na hrázi rybníka v osadě Borek. Polcení štítu a motiv pruhů korespondují s erbem rodu z Tučap, který se připomíná v souvislosti s první doloženou zmínkou o obci z roku 1404. Počet dubových listů a vlnitých pruhů odpovídá počtu místních částí obce.
MEZIŘÍČÍ: Znak má podobu stříbrného štítu, v němž se pod červenou tzv. hlavou štítu s třikrát lomeným stříbrným břevnem nachází červená růže se zlatým semeníkem mezi dvěma modrými vlnitými kůly. Znak obce reflektuje především erbovní motivy 
prvních a posledních majitelů Meziříčí. Rožmberská růže připomíná první zmínku o obci z roku 1379, kdy se Meziříčí uvádí jako příslušné ke hradu Příběnice. Třikrát lomené břevno je převzato ze složitého erbu Nádherných z Borutína, pravděpodobných stavitelů zámečku v Meziříčí v 1.polovině 19.století. Právě třikrát lomené břevno současně může vizuálně asociovat i písmeno M jakožto počáteční písmeno názvu obce. Kromě uvedených erbovních motivů obsahuje znak také mluvící znamení v podobě heroldské figury dvou vlnitých kůlů, které vyjadřují polohu obce mezi dvěma řekami, resp. potoky, Vlásenickým a Pilským.
Hostouň a Mezholezy brzy získají nové symboly
Autor: redakce /redakčně kráceno/
DOMAŽLICKÝ DENÍK, 24.5.2018
Hostouň, Mezholezy – S jarem městu Hostouň přibyla vlajka města a obec Mezholezy dostala nový znak. Obojí bylo schváleno usnesením sněmovního výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu.
Hostouň dosud disponovala pouze znakem, který dostala roku 1587 u příležitosti povýšení na město královským privilegiem Rudolfa II. Nacházejí se na něm věže a malý štít na modrém podkladu se symboly šlechtických rodů, kterým Hostouň náležela před vydáním znakového privilegia. Část se lvem tak odkazuje na pány z Rabštejna. Pravou část horní poloviny si vyhradil roku 1587 Jiří z Gutštejna, aby gutštejnské paroží zdůrazňovalo roli jejich rodu v dějinách nově povýšeného města. Červená spodní polovina pak náleží zakladateli městečka vladykovi z Hostouně.
Mezholezy obdrží znak. Černý kůl ve stříbrném zúženém kůlu odkazuje na rod Kanických z Čachrova, který se nejvíce pojí s dějinami obce mezi 14. a 17. stoletím. Znak dále odkazuje na někdejší tvrz, která zde byla vystavěna Kanickými, konkrétně Vilémem Kanickým, na přelomu 16. a 17. století. Dva klasy představují panský dvůr, zemědělskou tradici a selskou rebelii. Bílá barva ve znaku odkazuje na výrobu skla, ovšem je i barvou vody a odkazuje na potok Dubovka. Modrá symbolizuje potoky, rybníky a poukazuje i na mariánskou kapli. Zelená barva inklinuje k lesům, z čehož pramení i jeden z možných názvu obce Mezholezy. Lipový list ve znaku připomíná památné stromy. Nakonec ještě symbol růže, jenž je atributem pro pro zasvěcení kaple Panně Marii Růžencové a zároveň i pro bývalou sklárnu, v níž se mimo jiné vyráběly i skleněné korálky, ze kterých sestavovaly růžence.