Rozhovor v Mělnickém deníku /duben 2010/
Autor článku: Petra Špitálská
Mělnicko - Cítov, Dolní Beřkovice a Kozomín mají nové obecní znaky a vlajky od stejného autora.
Cítov, Dolní Beřkovice a Kozomín mají nové obecní znaky a vlajky. Podle jejich autora, heraldika Jana Tejkala, jsou symboly všech tří vesnic schválené a starostové by měli v parlamentu dostat dekrety už v příštím týdnu.
Potvrdila to cítovská starostka Marie Kulhánková Havelková. „Symboly budeme mít zatím v elektronické podobě, jako první tak zřejmě použijeme znak na hlavičkové papíry obce,“ řekla starostka.
Cítovským znakem je polcený štít v modré a červené barvě se stříbrným jednorožcem a zlatou čelně hledící lví hlavou. Na vlajce se opakují shodné motivy.
Heraldik pro každou obec navrhuje více návrhů znaků a vlajek, většinou asi deset různých verzí. „Liší se figurální kompozicí nebo volbou barev,“ vysvětlil Jan Tejkal.
V Cítově se do výběru nabízených variant symbolů mohl zapojit každý. „Měli jsme veřejné hlasování,“ připomněla starostka.
Znakem Dolních Beřkovic je modrý štít se zlatou polovinou korunovaného lva a třemi stříbrnými liliemi v červené horní části.
Modrým štítem je i kozomínský znak se zlatým kaprem a dvěma odvrácenými stříbrnými kozly.
Právě zvířata, přirozená i nadpřirozená, se shodou okolností objevují v nových symbolech všech tří vesnic na Mělnicku.
Rozhovor s heraldikem Janem Tejkalem
Čím začíná práce na tvorbě nového znaku nebo vlajky obce?
Takzvanou heuristikou, vyhledáváním a shromážděním dostupných a relevantních historických podkladů pro tvorbu znaku a vlajky. Může to být například otisk historické pečeti obce, neboť v některých regionech Čech a Moravy měly obce třeba už v 18.století své vlastní pečeti s obrazovou symbolikou. Mohou to být ale i jiné obecné vlastivědné, historické a geografické informace o obci.
Máte pokaždé potřebné historické prameny k dispozici, nebo po nich musíte pátrat?
Některé obce už mají svou historii alespoň částečně zpracovánu. Řada obcí vydala i obsáhlé publikace o své historii. V převážné většině případů však tvorba symbolů obce začíná badatelskou prací v archivech a knihovnách.
Z čeho vycházíte při výběru barev?
V heraldice se barvy nazývají tinktury a až ty se rozlišují na barvy, například červenou nebo zelenou, kovy, což je zlatá-žlutá a stříbrná-bílá, a kožešiny. Základní heraldické pravidlo o znakových tinkturách přitom říká, že barva nesmí být položena na barvu a kov na kov. Třeba u znaku Dolních Beřkovic je tak stříbrná, tedy kovová lilie v červeném poli. Znakové tinktury ve znacích obcí se často odvozují ze starých erbů, vycházejí z přirozených barev zobrazované figury nebo obsahuji obecnou symboliku – například modrá jako barva vody nebo zelená jako barva lesů.
Při práci vás provází symbolika. Opíráte se o dobové materiály nebo záleží hlavně na vaší fantazii?
Zastávám názor, že autor znaku a vlajky není autorem volného umění. Vždy se proto řídím především historickými podklady a snažím se být ve své heraldické tvorbě uměřený. Dávám přednost klasickému a střídmému řešení před snahou o originalitu za každou cenu. Ani bez fantazie to nejde – je důležité, aby každý znak byl nějakým způsobem nezaměnitelný.
Ve znacích se hojně objevují zvířata. Jaké zvíře byste zvolil, kdybyste pracoval na znaku svého rodu?
Obsahová stránka znaků a vlajek je pestrá a zvířata se v nich objevují jako jedna z možností. Můj osobní znak neobsahuje zvířata, ale květy – ale kdybych měl volit nějaké zvíře, pak by mé sympatie měla asi orlice, zubr nebo kůň – klasické náměty historických erbů.